Vyúhlování ojnic
Moderní víceválcový motocyklový motor pracuje při vysokých otáčkách. Proto je nutné, aby veškeré pohybující se hmoty v motoru byly co nejlehčí a tedy i subtilní. Dílce jsou citlivé na zacházení, a je nezbytně nutné vyvarovat se při montážních pracech jakémukoliv násilí. O ojnicích to platí dvojnásobně.
Častou příčinou nízké životnosti dvojice válec píst, případně vysoké spotřeby oleje či nevysvětleného poškození ojničního ložiska, je nevyúhlovaná ojnice. Následkem deformované ojnice je běh pístu ve válci nesouosý . Uvědomíme-li si, že montážní vůle pístu ve válci je několik setin milimetru, je zřejmé, že se píst ve válci příčí a dochází k nekontrolovaným parazitním silám ve spojení ojnice s klikovým hřídelem a pístem. Následky na sebe nenechají dlouho čekat. Píst a válec se nerovnoměrně opotřebovávají, pístní kroužky stírají olejový film hranou, vylamují se nálitky pro uložení pístního čepu, ojniční ložisko je hranově namáháno. Může dojít i k zadření pístu ve válci v důsledku porušení olejového filmu a nedostatečného odvodu tepla z hlavy pístu. Vše záleží na tom, jak velká je deformace ojnice. Chceme-li mít jistotu, že ojnice není vyhnutá nebo zkroucená, nezbývá než měřit.
K měření potřebujeme dva kontrolní čepy, dlohé minimálně 120 mm. Oba musí být broušené a musí jít těsně do pístního oka a ojniční hlavy. Existují samozřejmě profesionální úhlovačky, ale ty asi nemáme k dispozici. Zůstaneme tedy u oněch broušených čepů. Ojnici do které jsme zasunuly kontrolní čepy položíme na dva stejně vysoké ocelové, broušené hranoly, které jsme položily rovnoběžně asi 100 mm od sebe na broušenou desku. Je-li ojnice nezkroucená, dotknou se kontrolní čepy broušených hranolů ve čtyřech bodech. To se dá jen ztěží předpokládat, neboť rovina je dána třemi body, nikoli čtyřmi. Jde o to, aby čtvrtý bod nebyl od hranolu více vzdálený než 0,02 mm. Zřejmě namítáte, že takové možnosti nemáte. Je-li tomu tak, nezbývá než obrátit se na odbornou firmu. Pečlivě zvažte úroveň pracoviště, kterému tuto práci zadáte.
Patříte-li mezi ty, kteří měření mohou provést, čtěte dále. Nyní musíme zjistit, zda oba čepy jsou rovnoběžné. K tomu by měla stačit digitální posuvka, kterou změříme odlehlost konců kontrolních čepů na jedné a druhé staně ojnice. Rozdíl by opět neměl být větší než 0,02 mm. Pokud zjistíme nepřípustné deformace, musíme ojnice vyrovnat. Jde to poměrně snadno, jen k tomu nesmíme použít otvory v ojnicích nebo kontrolní čepy. Ohnutí vyrovnáme stažením ojnice ve svěráku tak, že ji opřeme o tři vhodné kulatiny. Dvě kulatiny vložíme mezi jednu stranu ojnice a čelist svěráku, třetí kulatinu vložíme mezi druhou čelist svěráku a ojnici. Ke zkrucování ojnice použijeme opět svěrák. Ojnici upneme přes měďené podložky za ojniční oko a ojniční hlavu upneme do francouzského klíče (ne hasáku). Francouzským klíčem podle potřeby otáčíme. A pořád měříme. Pokud se budou přebrušovat otvory v ojnicích, nemusíme se starat o vyúhlování. Odborná firma otvory brousí na lícní desce, a stroj díru vybrousí kolmo. Když už mluvíme o ojnicích, připomínám, že otvory v ojnicích musí mít nejen předepsaný rozměr, ale také povrch a geometrický tvar musí být perfektní. Drsnost opracování Ra 0,4 a ovalita max 0,005 mm.